Dysmenoreu, nebo-li bolestivou menstruaci, lze popsat jako intenzivní bolesti a křeče v oblasti pánve, které jsou děložního původu.
Odhadovaná prevalence dysmenorey se pohybuje v rozmezí od 45% do 93% u žen v reprodukčním věku a nejvyšší hodnoty byly zjištěny u dospívajících žen. Některé ženy (3 až 33%) mají velmi silnou bolest, kvůli které musejí zůstat doma na 1 až 3 dny během každého menstruačního cyklu. Míra absence ve škole je u dospívajících žen s dysmenoreou mezi 14% a 51%.
Bolesti se promítají i do společenského života žen. To se může projevovat omezením každodenních činností, nepřítomností ve škole nebo v práci, nižším akademickým výkonem a špatnou kvalitu spánku. Tyto bolesti ovlivňují náladu, způsobují úzkost a deprese. Dysmenorea je často provázena těžkým menstruačním krvácením a prodloužením menstruačního krvácení.
Symptomy
Mezi obecné symptomy dysmenorey můžeme řadit křeče, průjem, nevolnost, zvracení, nechuť k jídlu, bolesti v oblasti pánve, zad a nohou, bolesti hlavy, nespavost, deprese, slabost, podrážděnost, nervozitu a další.
Primární dysmenorea
Z patologického hlediska lze dysmenoreu rozdělit na primární dysmenoreu a sekundární dysmenoreu.
Primární dysmenorea je menstruační bolest bez organické patologie, s normálními ovulačními cykly a při vyšetření nenalézáme pánevní patologie. Za příčinu primární dysmenorey se považuje nadměrná produkce prostaglandinů dělohy, zejména Prostaglandinu F2 alpha (PGF 2a) a Prostaglandinu F2 (PGF 2), což způsobuje zvýšený tonus dělohy a kontrakce s vysokou amplitudou. Pacientky trpící dysmenoreou mají vyšší hladiny prostaglandinů, které jsou nejvyšší během prvních dvou dnů menstruace. Produkce prostaglandinu je řízena progesteronem. Když hladiny progesteronu klesají bezprostředně před menstruací, hladiny prostaglandinu se zvyšují. Pokud je pro zvýšení produkce progesteronu důležitá expozice endometria v luteální fázi, dysmenorea se vyskytuje pouze při ovulačních cyklech. Proto je počátek primární dysmenorey obvykle 6 až 12 měsíců po první menstruaci a dysmenorea reaguje dobře na ovulační inhibici. Cílená anamnéza na dysmenoreu a fyzikální vyšetření je nezbytné pro stanovení diagnózy primární dysmenorey. (Bernardi et al., 2017; Kott a spol, 2017; Latthe at al., 2014; Harel, 2008)
Bolest typická pro primární dysmenoreu je ostrá, lokalizovaná v suprapubické oblasti. Objevuje se během několika hodin od začátku menstruace a trvá 8 až 72 hodin. Mohou se objevovat i bolesti zad, stehen a hlavy. Bolest je kolikovitá, nejčastěji tyto koliky trvají 2 až 3 minuty, vzácně je trvalá. Vyskytuje se pouze v ovulačních cyklech. Bolest můžou doprovázet příznaky jako je nauzea, zvracení, průjem, únava, horečka, bolesti hlavy, zimnice a nespavost. (Proctor, 2006; Latthe at al., 2014; Roztočil et al., 2011; Bernardi et al., 2017; Kott et al., 2017; Pakpour et al., 2020).
Sekundární dysmenorea
Sekundární dysmenorea neboli menstruační bolest, je spojená s patologií pánve. Patologie pánve je zjištěna přibližně u 10 % dívek trpících tímto typem dysmenorey. (Harel, 2008) Při fyzickém vyšetření pánve obvykle nalézáme patologie. Sekundární dysmenorea se může projevit kdykoliv po první menstruaci (obvykle po 25 letech věku). Sekundární dysmenorea je častější u dospělých než u mladých dívek. Může se ale objevit i u žen mezi 40-50 lety. Intenzita i trvání bolestí se mohou měnit. (Proctor et al., 2006; Latthe et al., 2014; Harel, 2008; Pilka a spol., 2016) Sekundární dysmenorea se vyznačuje bolestí, která se objevuje kdykoliv při menstruaci. Křečovité bolesti jsou lokalizovány v podbřišku a pánvi. Tato bolest se dále šíří do stehen a zad. Je spojena s dalšími gynekologickými příznaky jako je těžké menstruační krvácení, abnormální krvácení z dělohy a neplodností. (Bernardi et al., 2017; Pilka a spol., 2016) Za nejčastější příčinu sekundární dysmenorey u mladých žen jsou považovány endometrióza a adenomyóza (Bernardi et al., 2017).
Rizikové faktory
Do rizikových faktorů pro vznik dysmenory můžeme zařadit věk pod 30 let, nízký index tělesné hmotnosti, brzké menarche (pod 12 let), delší menstruační cyklus, těžké menstruační krvácení, sterilizace, klinicky podezřelá zánětlivá onemocnění pánve. Mladší věk při prvním porodu, cvičení a orální antikoncepce byly u výzkumu z roku 2006 spojeny negativně s dysmenoreou. Také je nutno zmínit rodinnou anamnézu dysmenorey, která zvyšovala riziko vzniku dysmenorey s pravděpodobností 3,8% až 20,7%.
Faktory ovlivňující dysmenoreu
Kouření
Do faktorů, které mají vliv na dysmenoreu, lze zařadit i kouření, které může prodloužit dobu trvání dysmenorey. Je tomu tak nejspíše díky nikotinu, který vyvolává vazokonstrikci. Dle výzkumů vyplývá, že kuřačky mají 1,5krát větší pravděpodobnost výskytu bolestivé menstruace než pacientky oproti nekuřačkám. U bývalých kuřaček je pravděpodobnost vzniku dysmenorey 1,31krát vyšší než u pacientek, které nikdy nekouřily.
Ale POZOR! Nejen aktivní kouření má vliv na dysmenoreu, ale i pasivní kouření. Tedy pozor na zakouřené pracovní prostředí.
Cvičení
Pravidelná fyzická aktivita snižuje závažnost dysmenorey u dívek. Cvičení snižuje menstruační bolesti a má za následek i trvalé snížení menstruačních symptomů během dalších tří cyklů. Osm týdnů aerobního cvičení významně snižuje závažnost bolesti u primární dysmenorey. Je tomu tak nejspíše díky tomu, že cvičení způsobuje uvolňování endorfinů, relaxaci, úlevu od stresu a zlepší průtok krve. Endorfiny produkované mozkem můžou zvýšit práh bolesti, proto máme pocit, že jsou menstruační bolesti menší. Další důvod, proč cvičení má vliv na dysmenoreu je, že cvičení snižuje stres a díky tomu může být snížena aktivita sympatiku. I jiné studie uvádějí, že cvičební terapie a fyzická aktivita souvisejí se snižováním dysmenorey.
Stres
Při dlouhodobém stresu se aktivují stresové hormony, adrenalin a kortisol. Tyto hormony zvyšují krevní tlak, koncentraci glukózy v krvi, koncentraci tuků a zvyšují i svalový tonus. Stres může způsobit vyšší aktivitu sympatického systému, což má za příčinu zvýšenou kontrakci děložního svalu. Zvýšená kontrakce děložního svalu zase může vést ke zhoršení menstruačních bolestí díky zvýšené intenzitě kontrakce dělohy. Vznik dysmenorey se zvyšuje s rostoucí úrovní vnímaného stresu. Také pokud je přítomna dysmenorea a stres v předchozím menstruačním cyklu, je větší pravděpodobnost vzniku dysmenorey v následujícím cyklu. Bylo zjištěno, že stres ve folikulární fázi menstruačního cyklu má větší vliv na vznik dysmenorey než stres v luteální fázi. Pokud je vnímán stres v obou fázích, je zde nejvyšší riziko vzniku dysmenorey v následujícím cyklu.
Úzkosti a deprese
Podle studií je dysmenorea je spojena s úzkostí pacientek s dysmenoreou. Dysmenorea je spojena i s psychosomatickými jevy, ženy jsou více podrážděné a mají špatnou náladu. Je známo, že změny nálad souvisejí s menstruačními problémy, jako je dysmenorea. Studie dokazují, že ženy trpící dysmenoreou mají 2,77krát větší šance na úzkost. Ženy s dysmenoreou mají vyšší skóre úzkosti a deprese než ženy, které bolestivou menstruací netrpí.
Zdroje:
(Vaziri et al., 2015)
Latthe et al. (2006)
Latthe et al. (2014)
(Wang et al., 2004)
Hartl et al. (2010)
Balik et al. (2014)
Sahin et al. (2018)